Detail článku

Dobrý den,

V úvodu bych rád pozdravil všechny čtenáře a i ty, jenž se aktivně zapojují k „honu“ na „podvodníčky a lupiče“ stran zveřejněných informací zde na webu..

Teď k mému příběhu, nebo lépe případu. Nejsem ten typ, který by nebyl obezřetný, nedával si pozor, či nakupoval na pochybných stránkách, které rostou jako houby po dešti a stále se jim „úspěšně daří“. Na internetu a různých zahraničních webech nakupuji poměrně často a nikdy jsem v ani sebemenší chvíli nečekal, že bych i já jednoho dne mohl narazit na „lumpíka“. 

„Lumpík“ slovo do pranice, já takto kulantně označuji ty, jenž se na úkor druhých snaží obohatit. V poslední době se s těmito lidmi „roztrhl pytel“. Faktem je, že jsem prakticky denně narážel na sociálních sítích na příspěvky, které varovali před podvodným jednáním, či s dotazem, zdali někdo nezná danou osobu, že s ním nekomunikuje. Bylo toho příliš, ne vždy jsem tomu věnoval tolik pozornosti, protože mám nějaká pravidla, za kterých nakupuji. Respektive jsem členem skupin, kde „platba předem“ probíhá defakto automaticky a vždy bez nějakých větších problémů. Má to nějaká pravidla, funguje to, jsou zde ověření členové a navzájem si lidé věří.

„Platba předem vs dobírka“ mnohdy na webech/sociálních sítích omílané téma, kdy jsou dva tábory, které argumentují pro a proti a vždy se kolem dané věci strhne poměrně mnohdy záživná diskuze. Obě varianty jsou skutečně ne vždy pro jednu či druhou stranu (prodávají – nakupující) dobrou volbou, ale přes to lze hledat kompromisy a cestu, jak celou věc dotáhnout do zdárného konce.

Ale nechme toto téma ležet ladem a zpět k mému případu..

 Je srpen roku 2021 a já brouzdám po „Marketplace“ na Facebooku a hledám „Ovladače pro Xbox ONE“. Nacházím spoustu nabídek, kdy ceny nejsou pro mě až tak moc zajímavé v porovnání s obchodem, než narazím na inzerát, kde prodávající nabízí dva kusy těchto ovladačů za cenu 800,-Kč. Nabídka více než lákavá, navíc mě tak trochu tlačí čas (potřeboval jsem je darem společně s novou konzolí) a tak prodejci píši.

Budeme mu říkat „František“.

Píšu Františkovi, odkud přesně je, že bych měl zájem. František je zřejmě aktivní a tak obratem odpovídá, že je z „OL“ (domnívám se Olomouc), že místo inzerátu Praha je tam omylem. Mě to nevadilo, neviděl jsem v tom nějakou překážku a tak jsem navrhl zaslání formou zásilkovny. Ani František se tomu nebrání a ochotně se mě táže na adresu Zásilkovny a další potřebné údaje k zaslání. Na čež mu vše potřebné zasílám a jasně mu sděluji, že nemám problém v zaslání platby předem.

Zde dosti možná došlo z mé strany z důvodu časové tísně k chybě. Dost možná jsem měl Františka požádat o více fotografií, následně i třeba zabaleného zboží, což ano, nemusí být zárukou, že odešle to co má, nebo odešle vůbec. Ale každý tento faktor při prodeji hraje skutečně roli.

František ochotně zasílá číslo bankovního účtu a uvádí, že cena celkem i s poštovným je 800,-Kč. Já následně provádím platbu, kdy následně Františkovi píši, že by měl mít již peníze na účtě. Ten mi odvětí takovým strohým způsobem „ok“ a předmět uvede jako prodaný. Ovšem v zápětí se daný inzerát pod jeho jménem znovu objeví na „Marketplace“ , se stejnými fotkami i cenou. To už ve mně tak trochu začíná hlodat, nejistota, obava, zdali jsem čistě náhodou nenarazil na „Lumpíka“. Inzerát však záhy zmizí. Když se chvíli nic neděje, následující den jej kontaktuji a tážu se, kdy bude odesílat. To si vymyslím historku, že v následujícím týdnu budu dovolenou, tak abych stihl vyzvednout.

František celkem poklidně odpovídá, že odešle následující den a že to budu mít v pátek u sebe. Na chvilku mi tak nějak spadne kámen ze srdce a danou věc neřeším, přeci jenom mi napsal, že to budu mít v pátek u sebe, tak co bych se obával. Já duchapřítomně si však dělám otisk obrazovky jak samotného inzerátu, tak zároveň i našeho textu, co kdyby náhodou…

Přijde však čtvrtek 26.8.2020, je večer a já tak nějak tuším, že František dozajista nestihl odeslat. Žádný email stran zásilkovny, žádná zpráva, nic. A tak mu znovu píši, zdali stihnul, jestli si mám upravit plány či ne. Bez reakce. Píšu tedy po další hodině znovu, že doufám, že tedy odešle následující den, že s tím tedy v ten slibovaný pátek nepočítám. Bez reakce. Čím dál více začínám mít pochyby, že jsem skutečně naletěl, neboť čekat týden byť na pouhé odeslání, je holý nesmysl.

Následující den otevírám messenger, skrze který komunikujeme a v časných hodinách mu píši. Již tak trochu s nedůvěrou k Františkovi, že jak to tedy vypadá s odesláním, že stále nemám stran Zásilkovny žádnou zprávu a že já jsem peníze za ovladače zaslal obratem, on měl odeslat následující den, přičemž jen stále prodlužoval den odeslání.

František asi pochopil, že začínám mít podezření, byť jsem nepsal nějak výhrůžně, ale přesto odepsal. Omlouval se, že to nestihl a že to odešle kolem 14 hod. Já jako blbec, jsem se mu ještě omlouval za moji prudkost a urgenci, ale omlouval jsem to časovou tísní, v které jsem byl. „Jasně chápu“ odpoví František a tím konverzace pro daný den opět skončila..

Vzhledem k tomu, že mě František nějak moc nepřesvědčil, že má snahu odeslat, jej znovu následující den kontaktuji. Znovu se táži, z jakého důvodu neodeslal, znovu poukazuji, že nemám žádné potvrzení stran Zásilkovny a opakovaně mu píšu, co už v předešlých zprávách.

František se rozhodl, že mě bude ignorovat. Což bylo patrné dle toho, že si zprávy četl, nereagoval a já se mohl „stavět“ na hlavu, jak jsem chtěl. I přes to, že jsem jej požádal o navrácení platby, což mělo efekt asi jako když by jste mluvili ke zdi. Záhy jsem jej upozornil, že jsem ochoten na celou věc zapomenout, neřešit ji v případě, že mi částku za neobdržené zboží zašle zpět do určitého termínu. Zmínil jsem Františkovi tu skutečnost, že pokud žije v domnění, že tak „malou“ částku nikdo řešit nebude, je na omylu. Dále jsem v konverzaci nepokračoval, neboť to skutečně bylo zbytečné a zřejmě se František na můj účet jen bavil..

Věc jsem skutečně chvilku neřešil, všude kolem sebe jsem slyšel jen takové „budeš si dělat nervy, je to zbytečný ,nikdo to řešit nebude“ což mě ale tak trochu nezarazilo, abych nespustil „pátrání“. Vzhledem k tomu, že jsem si již tehdy všiml, že inzerát znovu uveřejnil, nabyl jsem dojmu, že by to klidně mohl udělat znovu. A tak jsem „Marketplace“ prohledával s klíčovým slovem „Xbox ovladače“ bez předem definované lokace, až jsem narazil na inzerát, který měl totožné fotky. Skutečně, stejné fotky, stejný text, ale jiná osoba. A shodou okolností, je to přítel Františka..

Kontaktovat ji, by bylo via můj profil až moc prozíravé, tudíž beru telefon kolegy a odepisuji na inzerát. Opět jako v případě Františka rychlá reakce, rybka se chytla, tak ji „pojďme pomoci“. Pro tentokráte si osobu označíme jako Jana. Skutečně, profil byl ženský, mladší slečna, opět nic co by vyloženě nasvědčovalo podvodu. Až tedy na fotografie, kdy i bylo patrné, že to co drží ovladače, dozajista není dámská ruka.

Příběh se opakuje, opět cena stejná, opět Zásilkovna avšak pro tentokráte chci mít jistotu. Píšu Janě o bankovní účet a ta mi jej s ochotou poskytuje. Hraju si tak trochu na blbce a postupně z Jany dostávám další dva bankovní účty. Stále držím, že mám zájem. Jednou Jana inzerát stáhne, pak zase vystaví, pak zase stáhne a takhle dokola. Důkazů je dosti, je na čase konverzaci uzavřít. Janě, Františkovi napíšeme, že mnohokráte děkujeme za poskytnutí dostatečných důkazů a loučíme se. Opět „gro“ věci, otisk konverzace, uložit ať se někam neztratí.

Mnoho uživatelů, kteří se „nechali napálit“ zároveň hovoří o možnosti reklamovat platbu u banky. Nevím do jaké míry se to setká s úspěchem a zároveň jaká je šance, že se v rámci této reklamace i dopídíte majitele účtu, ovšem i přes to, bych tuto variantu též zvážil.

Teď to dát jen dohromady, ať to má hlavu i patu a vyrazit na nejbližší oddělení PČR. Jako zodpovědný člověk, člověk, který tak trochu má přehled o tom, jak vypadají důkazní prostředky, si dávám dohromady vše potřebné.

Výpis konverzace

   * To, jakou formou probíhal prodej, kde se zmiňuje částka, jak bude zboží zasláno, poskytnutá čísla bankovního spojení a to od Františka i Jany

Facebook profil

   * Informace z profilu, potažmo návaznost obou osob na sebe

Výpis z bankovního účtu

   * Důkaz o odeslání finančních prostředků na bankovní účet prodávajícího

Příběh

   * Kdy, co jak, nač a proč, klidně i v tištěné podobě, dost to ulehčí i časově zkrátí návštěvu u PČR při sepisování

Zároveň tou dobou „narážím“ na stránky www.podvodnabazaru.cz , kde shodou okolností nacházím případ, obdobný/stejný tomu mému, s tím rozdílem, že prodej proběhl na bazoši a poškozený však evidentně věc nenahlásil. Obrovská chyba...

Než odcházím na místní oddělení PČR, zavolám známému, zdali se mi může podívat, jestli už o dané osobě něco nevedou. On mi obratem odpoví, že záznam má, ale že to bylo předáno kvůli nízké částce na přestupkové oddělení (ÚMČ). Skvělé říkám si, beru, co mám i nemám a vyrážím směr „nová zkušenost“.

Tak trochu mi při vstupu na místní oddělení PČR přišlo, že nebyli úplně „rádi“, že hodlám danou věc nahlásit. Předpokládám, že to bylo především z toho důvodu, že částka nepřekročila hranici 10.000,- Kč pro trestný čin. Nicméně trvám si na svém, což doporučuji i Vám, že chci danou věc ohlásit, sepsat a být obeznámen s výsledkem šetření.

Vzhledem k tomu, že jsem měl vše potřebné k dispozici při sobě, zároveň v elektronické podobě, sepsání jako takové netrvalo více jak 30 minut. Následně jsem pouze podepsal protokol / úřední záznam a šel si po svém. To maximum, co jsem mohl udělat, jsem udělal. Věc nehodil za hlavu, nahlásil. Teď už zbývalo jenom čekat. Netrvalo to více jak týden, kdy mi volá na telefon „neznámé číslo“. Ohlásí se pán z PČR (nevím přesně jaký odbor) a celkem mile mi oznamuje, že pachatele přestupku dohledali a že budu v nejbližší době kontaktován/obeznámen s dalším postupem.

Inu vida, ledy se pohnuly a střípky naděje na zadostiučinění tu přeci jenom jsou. Zhruba po dalším týdnu mi přijde do schránky dopis, kdy PČR věc předala na Městský úřad –  odbor občansko správní. S tím, že v dopise se dozvídám vše potřebné, zároveň i údaje o pachateli přestupku a termín jednání v rámci přestupkového řízení.

Říkám si, že ta skutečnost, že jsem věc nenechal být a chvilku se tomu pověnoval, nepřišla jen tak nazmar.

Přichází den jednání, kdy se má dostavit i pachatel přestupku. Dorazím o něco dříve, snad v domnění, že jej potkám, ovšem ten se ani po „akademické čtvrthodince“ nedostaví. Jednání je tedy zahájeno, kdy jsem přítomen já, jakožto poškozený a na druhé straně pracovník Městského úřadu. Defakto se opakuje to stejné, jako při návštěvě PČR. Zde je mi předčítán text samotného protokolu, zároveň se zde zmiňují mnou dodané podklady, konverzace aj. Dále, což mě přišlo více než zajímavé, že pachatele přestupku dokonce kontaktovali.

Ten jim sdělil, že byl ve finanční tísni, potvrdil jim i tu skutečnost, že inzeroval pod vícero uživatelskými jmény a že svého jednání lituje. Do protokolu jsem dále nic již doplňovat nechtěl, neboť vše již bylo řečeno, předloženo. Konec jednání. O výsledku přestupkového jednání budu dále informován stran rozhodnutí.

To mi je následně doručeno krátce před Vánocemi…

A výsledek? František je uznán vinným ve věci přestupkového řízení a je mu uložena pokuta ve výši 3.500,- Kč a zároveň povinnost oněch 800,- Kč mi vrátit. Při čtení mě hřeje u srdce, že i přes to, že mi nešlo o návratnost peněz, jsem došel do zdárného cíle. Tím cílem bylo potrestat onoho „lumpíka“, tak aby snad pochopil, že v životě není nic zadarmo a okrádat se nevyplácí.

A dostal jsem svoje peníze?

Shodou okolností mě kontaktuje začátkem roku chlapík, že našel moje upozornění na Františka a že s největší pravděpodobností mu taky naletěl. Že sice šlo o jeden ovladač a 600,- Kč a že zvažuje, jestli to má řešit, či ne. Odvrátit se od problému není řešení a dávám mu jasné instrukce, co má udělat, co si připravit a zároveň mu sděluji i číslo jednací, pod kterým je na Františka u PČR veden spis. Pár dnů poté, co si píšeme,  mi z čista jasna pípne zpráva. Peníze od Františka na účtě. Co mě více než překvapilo, bylo to, že to byl účet Františka, ale vedený u jiné bankovní korporace, než na kterou jsem peníze původně zasílal a které má.

Chlapíkovi píši, že peníze mám a on zároveň uvádí, že mu je František taktéž zaslal nazpět. Děkoval mi, neboť už tak nějak byl smíření s tím, že je již neuvidí..

Co na závěr?

Vzhledem k tomu, jaká je dnes doba, je více než pravděpodobné, že na takové lidi jako je František narazíme. Jak se tomu vyvarovat, na to asi není úplně recept, dost možná jen indicie v průběhu konverzace, které Vás mohou už v prvopočátku zastavit. „Zašlete okamžitou platbu“ už jen tato věta ve Vás může vzbudit lehké rozpaky, neboť jak se říká „kdo si počká, ten se dočká“. Přičemž pokud prodávám, přeci jenom musím být připraven na to, že neprodám hned a že se vše neuskuteční během „24 hodin“.

„Nemožnost osobního setkání“ i v případě, že je daná osoba z Vašeho okolí. Výmluvy typu „jsem časově zaneprázdněný", “jsem na služební cestě“ i toto může být náznak podvodu. Chybně zvolená lokace inzerátu může/nemusí být taktéž varovným signálem.

„Velice lákává cena“, „potřebuji peníze, nemám čas prodat jinde, spěchám“ s tím jste se též setkali, že?  Pro někoho naprosto optimální, kdy vy sháníte, za co nejlepší peníze a najde se někdo, kdo prodává a za levno. Tady „stop“, než uděláte tu „chybu“, že peníze zašlete, zkuste tak trochu zapátrat, jaká je běžná cena u tohoto produktu na internetu. Aha, že by prodávající zlevnil o 80%, když v inzerátu tvrdí, že se jedná o málo používané/zánovní zboží? Divné, že? 

Těch triků, co podvodníci a lumpíci v posledních dnech využívají je pravda nespočet. U některých Vás zarazí i fotka stažená z internetu, jindy zas profil založený v současném roce a nebo jeden z faktorů, který uvádím výše.

Dejte si pozor, zkuste před prodejem zapátrat, zdali číslo bankovního účtu již není evidováno v databázi, zkuste si zjistit něco o produktu, jaká je běžná cena. A pokud se i přes to vše dostanete do křížku s podvodníkem, nenechte za žádnou cenu věc nechat ležet ladem skladem.

Těch pár kroků, které pro to můžete udělat, Vám ve finále může vrátit Vámi zaslané peníze, nebo naopak zachránit další nebohou duši. "Braňte se…"